Pánve patří k základnímu vybavení každé kuchyně. Podobně jako nože či hrnce. A proto se vyplatí věnovat jejich výběru patřičnou pozornost. Kvalitní pánev není žádný sezónní výkřik, ale investice. Při správné údržbě vám však bude sloužit řadu let, ale především - pochutnáte si. Pokud si totiž např. koupíte dobré maso, na tenké vyboulené pánvičce dobrý steak nevykouzlíte ani kdybyste byli David Copperfield.
Podle čeho vybrat dobrou pánev?
Jaké pánve potřebuji?
Pánve vybíráme:
- podle velikosti (tedy počtu strávníků)
- podle typu vařiče (tedy aby byla vhodná pro plynový, elektrický či indukční a ideálně i do trouby)
- podle druhu připraveného jídla (pánve univerzální, či na specifické pokrmy – grilovací, wok, na palačinky či lívance)
- podle materiálu - především
Základem pro každou domácnost je univerzální střední pánev o průměru 25-30 cm. Hodí se pro rodinné vaření, bez problémů pojme 3-4 plátky masa. Menší rozměr pánve (do 24 cm) vám bude stačit pokud jste single nebo ve dvou a nevaříte často, případně jako doplňková pánev. Jedna pánev vám ale většinou stačit nebude. Druhou a další pánev tedy volte podle toho, co připravujete nejčastěji:
Základní výbava kuchyně = 1 univerzální pánev
- univerzální pánev - prakticky na vše, pro začátek vám postačí jedna
- hlubší pánev - na omáčky, zeleninu i dušené pokrmy (soté nebo wok)
- pánev dle často připravovaných jídel - menší "příruční" pánev (např. na vajíčka jen pro jedno) nebo speciální (na palačinky nebo grilovací)
Honza Hajný, šéfkuchař školy vaření Chefparade
Bez kvalitní pánve se neobejde žádný kuchař. Například pro přípravu steaků platí, že připravit skvělý šťavnatý steak si vyžaduje nejen kvalitní maso, ale také kvalitní pánev. Steak by se měl dělat na rozehřáté pánvi, která dobře a rovnoměrně vede teplo. Proto profesionálové nejčastěji volí tradiční ocelové nebo litinové pánve. Ideální je, pokud má i nepálivou rukojeť pro komfortní manipulaci. Prostě ať vás to vaření baví.
Základní typy pánví
Říkáte si, proč mít speciální pánev na palačinky nebo asijská jídla? Potřebuji ji vůbec? Ano, vystačíte si jen s univerzální pánví. Ale pokud vaříte často, jen jedna pánev vám stačit nebude. A pokud smažíte lívance pro děti každou neděli, lívanečník budete jednoduše milovat. Jaké mají specializované pánve výhody?
Univerzální pánev
Má široké využití, je vhodná ke smažení, opékání, vaření i flambování. Pokud má poklici, lze využít i na dušení. Bez ní se jednoduše neobejdete a nebojte se proto do ní investovat více peněz. Užijete ji bohatě i ve více velikostech.
Grilovací pánev
Má na dně drážky jako gril. Do nich se dostává šťáva, kterou lze rohem pánve snadno vylét a použít např. na omáčku. Steaky a zelenina díky mřížce nejen lépe vypadají, ale jsou i křupavější.
Pánev na palačinky
Má minimální okraj. Takže nebudete bojovat s obracením palačinek a placek, ať už s obracečkou nebo zručným efektním švihem.
Pánev na lívance
Konec hádek o to, kdo bude mít první palačinku. Nezbytnost pro domácnost s dětmi, kterou využijete i na volská oka, bramboráčky i slaninu.
Pánev na soté
Pánev a rendlík v jednom. Širší než běžný rendlík, hlubší než běžná pánev. Skvělá pro přípravu omáček, kari, dušených jídel (s poklicí), apod.
Jaký zvolit materiál?
Volba materiálu je u pánve naprosto zásadní. Je snadné zvolit líbivý lehký kousek za příznivou cenu, který slibuje báječně nepřilnavý povrch a snadnou manipulaci. Zde ale POZOR. Problém levnějších nepřilnavých povrchů je jejich krátká životnost (snadno se poškrábou, povrch se loupe a s nepřilnavostí je amen) a použitý materiál (pozor na PFOA a PTFE složky, jejich zdravotní nezávadnost je přinejmenším diskutabilní).
Lehká pánev možná je příjemná na manipulaci. Ale opět POZOR. Čím je pánev lehčí, tím hůře bude držet teplo. Sice se rozehřeje, ale jakmile na ni vhodíte chladnější maso nebo zeleninu, okamžitě se rychle zchladí a nic na ní neopečete. A opečení je zdroj chuti. Maso potřebujete nejdříve rychle zatáhnout, aby šťáva zůstala uvnitř a na povrchu se vytvořila chutná křupavá krustička. Pokud maso šťávu pustí, budete ho pak dusit, nikoli opékat. Lehké tenké materiály mají také nepříjemnou vlastnost, že se snadno vyboulí. A logicky - kde je boule, není teplo. Olej navíc stéká do stran, takže uprostřed se pokrm připaluje a při okrajích se koupe v oleji.
Nepřilnavé pánve
U nepřilnavých pánví skutečně klaďte důraz na kvalitu. Dejte přednost značkám, u kterých výrobce uvádí, že nebyly použity látky PFOA a PTFE, které bývaly typicky používané pro výrobu teflonových pánví. Kvalitní nepřilnavé pánve obvykle nejsou žádná lehká váha. Typicky mají vícevrstvé bytelné sendvičové dno. Základem obvykle bývá lehké hliníkové jádro, které má výjimečné vodivé vlastnosti a skvěle tak distribuuje teplo. Hliník ale není vhodný pro styk s potravinami a snadno se deformuje. Bývá proto kombinovaný s ocelí a nepřilnavou úpravou na povrchu uvnitř pánve z moderních slitin, titanu nebo keramiky. Renomovaní výrobci se snaží moderními povrchy dosáhnout co nejvyšší trvanlivosti a zamezit poškrábání, což bývá největší nevýhodou nepřilnavých povrchů.
Ocelové pánve
Pokud to s vařením myslíte vážně, je ocelová pánev jasnou volbou. Najdete ji v kuchyních většiny profesionálních kuchařů. Ocel je tradiční materiál, čistě přírodní a se skvělými vlastnostmi pro přípravu pokrmů. Teplo rozvádí rovnoměrně a také ho drží. Ocel časem získává na kvalitě a vůbec se nemusíte bát začernání. Před prvním použitím je potřeba pánev vypálit a povětšinou ji stačí pouze vytřít papírovým ubrouskem. Ikonou ve výrobě ocelových pánví je francouzská značka De Buyer.
Nerezové pánve
Nerez je superodolný materiál. Velkou výhodou oproti oceli je, že nezrezaví. Krom toho nepřejímá pachy pokrmů a je málo náchylný na poškrábání. Mnoho lidí odradí jeho přilnavost. I z nerezi lze však vypálením vytvořit téměř nepřilnavý povrch (postup viz níže). Navíc mnoho výrobců nerezové pánve opatřuje nepřilnavou vrstvou.
Měděné pánve
Měděné nádobí je šperkem kuchyně. Je krásné, zdobné, ale také poměrně náročné na údržbu a cenou se řadí mezi nejvyšší investice vaší kuchyně. Odmění se tím, že nikdy nevyjde z módy, každý vám ho bude závidět a bude radost na něm vařit díky bleskové vodivosti tepla. Vnitřní vrstva je obvykle nerezová nebo pozinkovaná a pečuje se o ni stejně jako u nerezového nádobí. Mistry měděných klenotů jsou francouzské značky Mauviel a De Buyer
Důležité vlastnosti
Shrňme si parametry, kterým byste měli u pánví zvážit:
- je pánev vhodná na váš typ sporáku?
To řeší nejvíce majitelé indukčních varných desek. Měď je na tyto sporáky zcela nevhodná, litina se kvůli sálavosti nemusí "přátelit" s výkonnými indukcemi. Vždy sledujte doporučení výrobce pro konkrétní výrobek. - je možné ji použít i do trouby?
To je většinou otázkou držadla a u nepřilnavých povrchů typu materiálu. Opět sledujte specifikace u každého výrobku. - je možné ji mýt v myčce?
U kvalitní pánve se bohužel smiřte s tím, že ji do myčky nedáte. Ocel, litina a měď by měly přijít s vodou a saponáty do styku co nejméně. Ocelové a litinové pánve bohatě stačí vytřít papírovým ubrouskem. Olejový film zamezí rezivění ze vzdušné vlhkosti a zvyšuje nepřilnavost povrchu.
Jak vytvořit z nerezové, ocelové a litinové pánve nepřilnavou
Obáváte se pánví, které nejsou prodávány jako "nepřilnavé"? Není to nutné. Železo/ocel a litina jsou jsou přirozeně nepřilnavé povrchy. Jejich vlastnosti se dokonce používáním zlepšují. Důležité je tzv. vypálení před prvním používání.
Vypálení pánve
Pánev vypláchněte vařící vodou a dobře osušte. Nalijte do pánve olej do výšky cca 1 mm a zahřívejte na středním plameni asi 5 minut (dokud se z ní nezačne kouřit). Pánev poté nechte vychladnout, olej vylijte a pánev vytřete papírovou kuchyňskou utěrkou.
Jakub Černý, vedoucí nákupu v Kulina
Pro základní vybavení kuchyně doporučujeme jednu univerzální pánev od renomovaného výrobce jako je francouzský De Buyer nebo německé značky WMF či WOLL.
Rozhodně nesáhnete vedle s ocelovou, litinovou nebo titanovou pánví. Ty vám budou při správné údržbě sloužit dobře dlouhá léta.